14. března si připomínáme Mezinárodní den akcí pro řeky. Tato událost upozorňuje na globální iniciativy zaměřené na ochranu a obnovu přirozeného stavu řek. Ochrana řek a úsilí o zachování přirozených vodních toků a biodiverzity je také jednou z oblastí, kterým se dlouhodobě věnuje organizace Arnika.
Máte někdo zkušenosti s čištěním fyzického odpadu z (břehu) vodních toků a ploch v Praze?
Opakovaně několik let se sousedy čistíme Čertovku, resp. dosud marně usilujeme i skrze radnici Prahy 1, aby na to správce, Povodí Vltavy spadající pod Ministerstvo zemědělství, nekoukalo jako na naprosto nepodstatnou 151. podružnou marginalitu.
Kdysi jsem se zúčastnil díky Martinů Moravcovi z Prahy 10 famózního Čištění Sázavy.
Nedávno mě zase zaujaly v Deníku N tzv. Green Kayaky ze Skandinávie.
V městské kampani zaměřené na zelený turismus jsou také zelené kajaky (Green Kayak). Přes aplikaci nebo web si na hodinu objednáte kajak a za pronájem neplatíte – namísto platby sbíráte během plavby odpad z moře. Dostanete záchranné vesty, mapu, krátkou instruktáž, velký kbelík, sběrače odpadků a jedete na vodu.
Mohla by to být celkem příjemná cesta, jak překonat rigidnost, neschopnost a nezájem systému.
Zajímalo by to někoho dalšího?
Jinak si vybavuji, jak Arnika před lety identifikovala, že Kopaninský potok tekoucí z letiště je nejvíc chemicky znečištěný snad z celé ČR.
A jak v rybích legendách Jakuba Vágnera specialisti z PřF UK komentují, že čím dál jste po proudu, tím víc jsou ryby zamořené PFAS.
Na základě zkoumání vzorků rybího masa z Vltavy (od Lipna) a Labe (po Hřensko) jim vyšlo, že evropské normě pro limity konzumace PFAS odpovídá v Praze za týden 16g rybího masa z řeky a v Ústí už jen 1g rybího masa z řeky.
Tak kdybyste kolem sebe měli nějaké rybáře, dejte jim vědět.
