O územním plánování

Zdroje Informace
1

Kdo chce v Praze stavět, musí se zajímat o územní plán. Stejně tak se o něj musí zajímat ti, kteří bydlí poblíž místa, kde by mohl vyrůst nový obchodní dům, kanceláře nebo desítky bytů.

Územní plán má podobu barevné mapy. Konkrétní barevné plochy určují funkci dané lokality či pozemku - například to, zda na něm jsou či budou stát byty nebo fabrika, park, anebo se jedná třeba o fotbalové hřiště. Nestanovuje ale jenom to. Územní plán určuje třeba limity pro velikost nových budov, definuje charakter konkrétních území (zda jsou určena k intenzivní zástavbě a nebo se tam naopak stavět nesmí), vymezuje plochy zeleně, anebo kudy povede dopravní či technická infrastruktura. Podrobně se o všem, co územní plán obsahuje, dozvíte na webu Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Stávající územní plán platí od roku 1999 - je už zastaralý. Problémem jsou hlavně jeho změny - těch vzniklo za tu dobu tisíce, často na popud soukromých developerů, kteří na magistrátu řadu let lobbují a protlačují stovky stavebních záměrů mimo dostatečnou veřejnou kontrolu. Územní plán se tak postupně stává cárem papíru a přemrštěná výstavba se rozmáhá ve všech částech města. Část sporných záměrů schválili zastupitelé před lety ještě za primátora Pavla Béma. Co se nestihlo, přichází k jednání teď, stále se jedná o dalších a dalších projektech na výstavbu bytů nebo kanceláří. Tyto projekty často vedou k zástavbě zeleně, nárůstu dopravy a devastaci veřejného prostoru. Magistrát o změnách příliš neinformuje. Každý občan má přitom právo se ke změnám územního plánu vyjádřit.

Územní plán se v několik fázích projednává s veřejností. Každý, včetně spolků, k němu může poslat úřadu připomínky, vlastníci nemovitostí dokonce námitky. Podrobné informace o tom, jak se zapojit do územního plánování, najdete v našem Průvodci aktivního občana. Přečtěte si také naše další průvodce o povolování staveb nebo procesu EIA.

Všechny změny a úpravy územního plánu najdete v této přehledné úřední databázi. Informace o aktuálně pořizovaných změnách jsou na stránkách hlavního města. Více o tom, jak v databázi hledat právě to, co vás zajímá, se dočtete v našem průvodci.

Ovlivní mě územní plán?

Jak to zjistím, jak se v plánu vyznám a jak se mohu bránit?

1. Otevřete si stránky Změna plánu

Jak s aplikací pracovat, najdete v našem manuálu

2. Sledujte změny územního plánu

Jejich projednávání je rychlejší než příprava Metropolitního plánu Prahy a z hlediska skutečného dopadu na podobu Prahu jsou tak mnohem významnější.

V aplikaci Změna plánu si můžete nastavit hlídacího psa právě pro vaši lokalitu.

3. Braňte své životní prostředí

2

Změny územního plánu

Územní plán člení Prahu na jednotlivé plochy. Každé z nich je přiřazena určitá funkce - mohou být určeny pro výstavbu, pro administrativu, pro obchod nebo služby, pro zeleň anebo výstavbu škol, nemocnic či silnic. Pokud někdo nesouhlasí s tím, k čemu je určený jeho pozemek, může požádat o změnu územního plánu. Právě změny jsou v Praze velkým problémem, protože se stovky pozemků se zelení změnily ze zeleně na stavební parcely. Vzhledem k nepřehlednosti podkladů a náročnosti schvalovacího procesu podléhají malé kontrole veřejnosti - lidé se o změnách mnohdy nedozví. Téměř každý měsíc se na zasedání zastupitelstva projednávají další a další změny územního plánu. Změny územního plánu se schvalují ve stejném procesu jako samotný územní plán. Vlastníci dotčených nemovitostí a takzvaní zástupci veřejnosti mohou podávat ke každé dílčí změně námitky. Vyjadřovat se mohou i spolky. Pokud zastupitelstvo námitkám a připomínkám nevyhoví, je možné podat žalobu.

Každou z nich musí schválit hlasováním zastupitelstvo Prahy. Náš manuál vám pomůže se vyznat v územním plánu a v jeho změnách.

Zajímá vás, která změna se týká vašeho okolí? Podívejte se do výkresů k územnímu plánu nebo na Geoportál. Více o tom, jak s těmito online informace pracovat, najdete v našem manuálu.

Z historie změn a úprav územního plánu

V Praze se pořizovaly, často pro potřeby developerů, tisíce změn a stovky z nich zastupitelé také schválili. Některým z těch nejproblematičtějších jsme se věnovali v publikaci 30 změn územního plánu Prahy. Kromě změn se v Praze do územního plánu zasahovalo také tzv. úpravami. Jednalo se v podstatě o utajený proces, kdy se zvyšovala hodnota pozemku jen úřednickým razítkem. Prostřednictvím úprav bylo možné bez větších problémů postavit namísto třípatrových domů věžáky nebo namísto bytů kanceláře. Toto kupčení s pozemky zarazil Nejvyšší správní soud až v roce 2013. Do té doby stihli úředníci přihrát investorům skoro v tisícovce případů výrazně rozsáhlejší možnosti výstavby. Změny územního plánu na Magistrátu běží dál, některé jsou potřebné, jiné ovšem stále slouží hlavně zájmu soukromých developerských firem a jsou nešetrné vůči životnímu prostředí.

3

Práce s územním plánem

Praha před časem zprovoznila novou databázi se všemi důležitými informacemi o územním plánu. Každý se může podívat na územní plán v ulici, kde bydlí nebo kde pracuje nebo kam rád chodí relaxovat. Práce s databází anebo s pražským Geoportálem není složitá, a přitom v mapách najdete řadu důležitých informací. V databázi nebo mapě lze vyhledávat podle adresy, čísla parcel pozemků, které vás zajímají, nebo podle čísla konkrétní změny územního plánu, pokud ji znáte. Ke každému pozemku snadno zjistíte nejen to, jakou funkci mu územní plán přiřadil, ale i to, komu pozemek patří a jaké změny se ho týkají a zda jsou nebo nejsou schválené.

Více o databázi najdete v našem manuálu

Chcete přesně vědět, co znamejí jednotlivé termíny z územního plánu nebo stavebního povolení? Podívejte se na oficiální slovník územního rozvoje.

Co sledovat?

  • Termíny a programy zasedání zastupitelstva v městských částech a na velké Praze (Magistrátu hl. m. Prahy), kde se změny schvalují
  • Účastnit se jednání zastupitelstva a připomínkovat to, co zastupitelé řeší
  • Číst zápisy ze zasedání zastupitelstva a rady

Chcete vědět více o tom, jak se orientovat v rozhodování zastupitelů? Přečtěte si náš návod.

Jak se zapojit?

Podle stavebního zákona se může veřejnost do procesu územního plánování zapojit několikerým způsobem.

  • Kdokoliv, tj. nejen občan Prahy, ale i další občané ČR či cizinci a také občanská sdružení mohou podat připomínky. Připomínky mohou podávat i spolky.
  • Námitky mohou podávat vlastníci plánem dotčených nemovitostí a také zástupce veřejnosti, pokud jej zmocní určitý počet občanů. O námitkách musí magistrát rozhodnout a podrobně zdůvodnit, proč je (ne)vzal v úvahu.
  • Protože hlavní slovo při schvalování územního plánu Prahy má „velké“ zastupitelstvo hl. m. Prahy, mohou jednotlivé pražské městské části a jejich zastupitelstva podávat formálně také jen připomínky. Přesto jsou v praxi městské části jako reprezentanti volené samosprávy v mnohem silnější pozici vůči magistrátu a zastupitelstvu Prahy, než jednotlivci. Částečně to platí také pro sousední obce, které podávají připomínky

Jak to udělat se zástupcem veřejnosti?

Zástupcem veřejnosti může být právnická osoba (např. spolek) a nebo fyzická osoba. Ačkoli zástupce veřejnosti mohou zmocnit jenom občané Prahy (fyzická osoba, která je státním občanem ČR a v hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu – bez ohledu na to, zda dosáhla 18 let), zástupce veřejnosti nemusí mít trvalý pobyt na území Prahy. Je to ale žádoucí, zejména z toho hlediska, že občané budou mít asi větší důvěru v toho, koho dlouhodobě znají. To je však otázka taktiky veřejné kampaně.

Zmocnění zástupce veřejnosti

Zmocnění se provede prostřednictvím plné moci. Podepsaná osoba musí být označena jménem, příjmením a adresou. V plné moci musí být výslovně uvedeno zmocnění k podání námitky na základě „věcně shodné připomínky“ zmocnitelů (není vyloučeno vyjádření občanů k více skutečnostem a vytvoření jednoho zmocnění pro více připomínek). Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem obyvatel, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku, a podpisovou listinou, která musí obsahovat alespoň 200 platných podpisů občanů Prahy (pobyt a občanství v jednotlivých městských částech nehraje roli – lze připomínkovat záměr v jakékoliv části Prahy). Podpisů může být více, zvyšuje to tlak na magistrát a zastupitele Prahy - takže i když podle zákona to nehraje roli, platí, že čím více podpisů, tím lépe.

Výsledný dokument musí obsahovat
  1. text připomínky
  2. text zmocnění,
  3. přijetí zmocnění a podpis zástupce,
  4. podpisovou listinu a seznam těch obyvatel, kteří uplatňují připomínku.

doc Vzor shodné připomínky a zmocnění zástupce veřejnosti

Hledáte inspiraci? Podívejte se, jaké námitky podali zástupci veřejnosti ke konceptu nového územního plánu Prahy v roce 2009 >>>

Může se stát, že magistrát bude tvrdit, že daná osoba není zástupcem veřejnosti (např. nesplnila některé podmínky), o tom však musí magistrát rozhodnout usnesením, které se zástupci oznámí a proti němuž se může zástupce odvolat. Není možné se zástupcem prostě nejednat.

Kdy zmocnit zástupce veřejnosti?

Podle stavebního zákona je možné, aby zástupce zastupoval občany až ve fázi, kdy je hotový tzv. upravený návrh územního plánu nebo jeho změny (k úvodní fázi „zadání“ lze vznášet jen „připomínky“, stejně tak k prvnímu projednání návrhu územního plánu ). Po zveřejnění návrhu je třeba doručit na magistrát (na podatelnu nebo poštou) zmocnění zástupce veřejnosti (zmocnění je možné spolu s námitkou dodat až před skončením připomínkovací lhlůty).

Po zveřejnění návrhu musí zmocněný připravit podrobnější a odůvodněnou „námitku“. Ta se musí předložit nejpozději sedmý den po veřejném projednání návrhu územního plánu. K později uplatněným námitkám se už nepřihlíží. Zástupce může (a mnohdy je to žádoucí) aktivně vystoupit na veřejném projednání návrhu. Pozor - takové ústní vyjádření ale nenahrazuje písemnou námitku.

Jak formulovat námitku?

Ideálně by občané měli sepsat kvalitně již text připomínky (jako součást zmocnění zástupce) i s odůvodněním, a pak ji jednoduše zkopírovat do námitky. V námitce musí být navíc vymezeno území, které je námitkou dotčeno – lze to např. udělat pomocí odkazu na území městské části, na katastrální území, nebo u menších ploch uvedením parcelních čísel pozemků. Ačkoli není nezbytné, nejen aby všichni občané podali tutéž připomínku (slovy stavebního zákona má být jen „věcně shodná“ a ne „totožná“ - to znamená, že se mohou formulace lišit, ale musí se týkat stejného problému), ani námitka nemusí být s připomínkou doslovně stejná, je však lépe mít vše připravené tak, aby magistrát nemohl cokoli namítat.

Jak magistrát a zastupitelstvo Prahy naloží s připomínkami a námitkami?

Rozdíl mezi námitkou a připomínkou je v tom, že s uplatněnými námitkami se musí magistrát vypořádat pečlivěji. Na rozdíl od připomínek musí podrobně popsat, jestli k nim přihlédl, a pokud ne, tak odůvodnit proč. Zástupci veřejnosti ani dotčení vlastníci nemají nárok na to, aby je magistrát jednotlivě obesílal - o všech fázích projednávání se informuje na úřední desce a je nutné na magistrátu samotné vypořádání námitek prostudovat.

Po ukončení veřejného projednání návrhu nového územního plánu může magistrát zapracovat některé námitky a připomínky a následně posoudit, zda tím nedošlo k „podstatné úpravě návrhu“. Pokud ano, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Opět lze do konce tohoto případného projednání uplatnit připomínky a námitky. Magistrát nakonec musí zpracovat zvláštní návrh rozhodnutí o námitkách, který je schvalován společně s návrhem územního plánu zastupitelstvem Prahy.

Lze žalovat vydaný územní plán?

Územní plány se nově podle stavebního zákona a správního řádu vydávají formou opatření obecné povahy, které není ani správním rozhodnutím o individuální věci ani právním předpisem o nějakém obecném problému. Je jejich kombinací – týká se jedné konkrétní věci, ale zavazuje obecně, zde např. všechny stavebníky a vlastníky nemovitostí v Praze. Opatření obecné povahy musí podle správního řádu obsahovat rozhodnutí o námitkách a odůvodnění, které je součástí odůvodnění celého opatření obecné povahy. Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad.

Napadnout zákonnost územního plánu lze tzv. návrhem na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, čili žalobou.

Žalovat územní plán u příslušného krajského soudu (resp. Městského soudu v Praze) může za současného stavu právních předpisů a podle judikatury Nejvyššího správního soudu jen ten, kdo tvrdí, že byl opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech. Tím jsou podle soudu vlastníci dotčených nemovitostí (pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch), spolky, zástupce veřejnosti a městské části.

Je také možné podat podnět k přezkoumání zákonnosti opatření obecné povahy podle správního řádu k Ministerstvu pro místní rozvoj (na přezkoumání není nárok, Ministerstvo se však podnětem musí zabývat - je vhodné jej podat ještě před žalobou zástupce veřejnosti k Nejvyššímu správnímu soudu; zahájit přezkumné řízení je možné do 3 let od účinnosti opatření obecné povahy). Doporučujeme ale zvolit soudní cestu.

4

Historie příprav územního plánu

Metropolitní plán není první pokus o nahrazení zastaralého územního plánu Prahy. Praha měla své územní plány prakticky po celé 20. století. Už je to přes 10 let, co se Pražané vyjadřovali ke konceptu územního plánu, který se dodnes ozančuje jako Koncept Pavla Béma. Tento plán byl jedním ze symbolů pražské korupce, protože developeři a spekulanti do konceptu přes politiky protlačili řadu záměrů, na kterých by vydělali, ale které by poškodily město a jeho obyvatele. To potvrdily zveřejněné odposlechy rozhovorů mezi primátorem “Kolibříkem” Bémem a lobbistou Romanem “Mazánkem” Janouškem.

Občané se v roce 2009 ale nehodlali smířit s tím, co politikové chystají a poslali městu přes 18 000 připomínek a další připomínky přišly od městských částí. To celý proces zablokovalo. Konečnou pro Koncept Pavla Béma znamenal nástup nové politické reprezentace. Bohumil Svoboda a po něm Tomáš Hudeček hodili plán do koše, včetně připomínek občanů, a začali pracovat na novém plánu.

Přečtěte si, jaké námitky uplatnilo 18 tisíc Pražanů skrze zástupce veřejnosti. Mnohé z těchto připomínek a námitek, se kterými se magistrát nikdy nevypořádal, jsou dodnes platné.

Podívejte se na námitky občanů a zástupců veřejnosti

Seznamte se s připomínkami městských částí

Od Konceptu k Metropolitnímu plánu

Tomáš Hudeček přivedl na scénu myšlenku Metropolitního plánu, který měl přinést nový přístup k plánování města. Nadějné vyhlídky se však dosud nenaplnily, a zdá se, že Metropolitní plán v současné době přináší do Prahy ještě více nejistoty a zmatků než dosavadní územní plán. Zadání Metropolitního plánu schválili zastupitelé na svém posledním zasedání před volbami - v polovině září 2013. Brzy poté začala ta nejdůležitější část celého procesu - sepsání návrhu územního plánu. Dlouhou dobu do jeho přípravy nebyla zapojena veřejnost, což se změnilo až po tlaku nevládních organizací i expertů.

Návrh Metropolitního plánu byl pro společné jednání dle stavebního zákona byl zveřejněn na jaře roku 2018, a prošel procesem připomínkování. Nyní by mělo nastat druhé kolo projednání s veřejností nad návrhem se zapracovanými připomínkami.

5

Příprava územního plánu

Proces pořizování územního plánu každého města včetně Prahy je definovaný zákonem. Obsahuje momenty, ve kterých se do přípravy může zapojit i veřejnost a ovlivnit tak budoucnost svého města i místa, ve kterém obyvatelé žijí. Vše podstatné z hlediska tohoto formálního procesu najdete v našem průvodci. Důležitá je ale i vize, způsob, kterým si město vytyčí své priority, které se pak do územního plánu promítnou. Jak by se tedy mělo postupovat, s kým spolupracovat, a co by měl dobrý územní plán obsahovat?

1. Vytvořit skutečnou vizi rozvoje

Evropská města vypracovávají komplexní vize svého rozvoje. Nejedná se ale o dokumenty podobné pražskému Strategickému plánu, který sice stanovuje některé z priorit metropole, způsob jejich realizace v praxi je již ovšem velmi neurčitý. Vytvoření kvalitní vize samozřejmě musí předcházet všem dalším postupům. Je tedy zásadní otázkou, zda se mají územní plány připravovat ve chvíli, kdy tato univerzálně platná vize není dokončena, je roztříštěná a její vymahatelnost je prakticky nulová, jako je v případě Prahy. Vize musí být výsledkem spolupráce mezi laiky, odborníky a úředníky a musí být výsledkem rozumného konsenzu mezi všemi zainteresovanými skupinami. Pokud budou všichni uživatelé města přesvědčeni, že základní koncepce existuje, je platná, závazná a správná, bude mnohem snadnější vypracovat, projednat a schválit dílčí de facto technické či prováděcí dokumenty.

2. Schválit progresivní územní plán

Praha již mnoho let připravuje nový územní plán, tzv. Metropolitní plán. Ten je momentálně ve fázi návrhu, dlouhodobě je ovšem kritizován kvůli nevhodné metodice, vágní ochraně zelených ploch nebo nedostatečnému ohledu na památkovou péči. Způsob přípravy budí také celou řadu rozpaků - systematicky je odmítána jakákoli kritika ať už ze strany veřejnnosti, anebo expertů, městských částí a dalších klíčových institucí. Právě s nimi je ovšem nezbytná co nejevektivnější a otevřená spolupráce - územní plán má představovat dohodu o využití území, čili pokud možno co největší konsenzus na tom, jaká pravidla bude ve městě prosazovat. Dotčené skupiny přitom nesmí být jen konzumenty předložených informací, naopak se musí do značné míry na tvorbě plánu podílet. Bez jejich spolupráce není možné vytvořit kvalitní územní plán. Je nutné otevřít proces přípravy územního plánu.

3. Zahrnout do územního plánování klíčová témata současnosti

Metropole se dlouhodobě potýká s nedostatkem dostupného bydlení. Narozdíl od blízkých zahraničních sousedů jako jsou Vídeň, Mnichov, anebo Berlín, ovšem bydlení, které by bylo dostupné i pro nižší a střední třídy, prosazuje jen velmi vágně. V Německu a Rakousku je naprosto běžné požadovat vysoké podíly dostupného a sociálních bydlení v developerských projektech, v Česku se možná jako součást post-socialistického dědictví o podobných progresivních nástrojích prakticky nemluví. Praha musí skrze dostupné nástroje aktivněji prosazovat dostupnost bydlení, kterou volný trh sám o sobě nikdy nezajistí. Stejně tak se zcela urgentní stává otázka klimatické krize - právě nástroje typu územních a regulačních plánů mohou pomoci závazně implementovat principy Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu do konkrétních řešení v prostoru, a připravit tak město na sílící dopady změny klimatu. Bohužel se to zatím prakticky neděje.

4. Spolupracovat s městskými částmi

Územní plánování v Praze provází několik specifik. Na rozdíl od ostatních statutárních měst by totiž Praha měla počítat s výraznějším vlivem svých městských částí. Právě městské části jsou totiž těmi, kdo by měl dbát na ochranu veřejného zájmu a zájmu svých občanů. Doporučujeme změnit Statut tak, aby byla městským částem zaručena dostatečná oprávnění při územním plánování týkajícím se jejich území. Se změnou Statutu souvisí také změna v rozdělování financí v rozpočtu hlavního města a přenesení potřebných pravomocí a zodpovědnosti na městské části.

5. Spolupracovat s komunitou

Klíčové dokumenty, jakými jsou Strategický plán Prahy, Metropolitní plán nebo nejrůznější strategie a politiky, není možné schvalovat za zdmi úřadů a bez skutečné, efektivní a vzájemně otevřené účasti veřejnosti. Již v minulosti bylo hlavní město kritizováno za to, že není schopno o zásadních koncepcích a strategiích dostatečně komunikovat s občany, a všechna klíčová rozhodnutí vznikají jen v kancelářích magistrátu nebo Institutu plánování a rozvoje. Doporučujeme diametrálně změnit způsob komunikace s veřejností. Brát veřejnost jako adekvátního partnera, který ví, co chce a který může nabídnout svou znalost prostředí a jeho potřeb. Zapojit externí odborníky, a to včetně celé škály dotčených odborností - ne jen architekty, urbanisty, právníky a ekonomy, ale také sociology, odborníky na bytové politiky, experty přírodních věd a další, a dlouhodobě hledat řešení a nacházet nové cesty, jak získávat od občanů relevantní informace.

6. Rozhodovat transparentně a demokraticky

Má-li být rozhodování o rozvoji města demokratické a transparentní, musejí mít občané volný přístup ke všem podkladům, analýzám a studiím. To v uplynulých letech neplatilo, v minulém i současném volebním období došlo k výrazné změně. Přesto stále není zveřejňování informací dostatečné. Doporučujeme vytvoření systému s co největším množstvím tzv. otevřených dat. Mezi tato data k volnému použití by samozřejmě měla mezi jinými patřit právě ta, která se týkají územního plánování. Ta musejí být předána jednoznačnou a srozumitelnou formou.

7. Zajistit obyvatelům veřejné vybavení

Celých 30 let v Praze docházelo a stále dochází k omezování ploch veřejných prostranství. Pozemky určené pro výstavbu škol a školek, zdravotnických zařízení nebo ploch určených pro sociální služby byly postupně zabírány pro výstavbu kancelářských a bytových komplexů. Ani Metropolitní plán neřeší otázku spojenou s veřejnými prostranstvími dostatečně. Doporučujeme, aby se při jakémkoli dalším rozhodování o území Prahy dbalo na zachování dostatečného množství ploch určených pro veřejné vybavení. Tyto budovy musejí být plánovány přednostně před soukromou výstavbou. Metropolitní plán musí vymezit jasná pravidla pro zřizování a ochranu ploch pro stavby veřejného vybavení a pro ochranu veřejných prostranství.

8. Chránit historické centrum

Od roku 1998 probíhá v Praze spor o výstavbu výškových budov. Nové výškové budovy kritizuje UNESCO a Praha je tak na cestě na seznam památek v ohrožení. Část architektů a některé developerské společnosti tvrdí, že výškové stavby jsou symbolem dnešní doby a Praha se bez nich neobejde. Je zapotřebí důsledně využívat veškeré nástroje územního plánování nebo i jiné poznatky k tomu, aby centrum Prahy zůstalo živé a obydlené. Budovy v centru musí mít v co nejširším měřítku zachovánu obytnou funkci. Je zapotřebí vytvořit skutečnou a důslednou regulaci výstavby výškových budov, zejm. vymezit bez výjimky lokality, kde se výškové budovy s ohledem na ochranu panoramatu a historického charakteru Prahy stavět nesmí.

9. Zastavit rozpínání města do krajiny

Na území města je řada oblastí, které byly dříve využívány pro průmysl, sklady nebo dopravu, a které v dnešní době mohou získat nové využití. Pokud se zvažuje výstavba nových čtvrtí nebo budov, musí být přednostně využívány plochy brownfields před zástavbou zemědělské půdy a zelených ploch. Podle současných urbanistických trendů je nezbytné zastavit rozšiřování měst do volné krajiny a využít potenciál území uvnitř města. Tento trend se v Praze začíná projevovat - plány na zástavbu největších brownfieldů již existují, často jsou ovšem předimenzované s neúměrně zahuštěnou zástavbou, která přinese užitek pouze soukromým investorům. Při zástavbě brownfieldů je třeba dbát na veřejné funkce, stavět v maximálním ekologickém standardu, a zajistit podíl dostupného bydlení. Přestože se k tomuto trendu hlásí územní plán i současné vedení města, v praxi dochází ke zcela protichůdným rozhodnutím.

10. Chránit, rozšiřovat a opečovávat zeleň

Jedním z klíčových faktorů kvality života ve městě je dostatek zeleně, která musí být také plošně rovnoměrně rozmístěna, aby byla dostupná všem obyvatelům a mohla plnit nezbytné funkce pro život ve městě. Samozřejmá by měla být její důsledná ochrana. V minulých letech tomu tak ne vždy bylo a zeleň mnohdy musela ustoupit soukromým komerčním záměrům. Územní plán a jeho následná realizace skrze rozhodování v území nesmí nadřazovat soukromé zájmy zájmům veřejným, mezi které se bez jakékoli pochybnosti řadí právě ochrana přírody a krajiny.

11. Podporovat ekologickou architekturu

S ohledem na význam Prahy a na kvalitu její historické architektury je nezbytné, aby i dnešní doba zanechala na tváři města důstojný otisk. V případě obecních zakázek nebo zvláště výrazných budov by se mělo stát obvyklou praxí vyhlašování urbanistických nebo architektonických soutěží a oslovování také zahraničních architektů. Jedině tak je možné dosáhnout toho, aby se i v Praze objevovala skutečně soudobá architektura.