O metropolitním plánu

Praha má jako každé jiné město nebo obec svůj územní plán. Metropolitní plán je jen “krycí název” pro nový územní plán metropole, který se aktuálně připravuje. Metropolitní plán by měl splňovat všechny podmínky, které jsou kladené na obyčejný územní plán. Zastupitelé mohou schválit jen takový plán, o kterém si budou jisti, že je v souladu se zákonem. Měl by vycházet z požadavků ve stavebním zákoně a jeho prováděcích předpisech. Namísto toho přišli tvůrci Metropolitního plánu ze vznosnými frázemi a vlastní metodikou. Zdá se, že hlavním cílem připravovaného územního plánu je spíše přizpůsobit člověka a přírodu architektuře, nikoli architekturu člověku a přírodě. Architektura je jediným cílem plánování. Tento přístup je dobře vidět v návrhu Metropolitního plánu a také třeba v tzv. Duchu plánu - základních tezích jeho hlavního autora, architekta Romana Kouckého.

Takový přístup je pro město nebezpečný - nehledí na klíčové kvality, jako jsou dostatek zeleně nezbytné pro adaptaci města na zhoršující se klimatické podmínky, dostupnost bydlení nebo dostatek veřejné vybavenosti a služeb. Základním principem je určit fyzickou strukturu města, přičemž její náplň už vytvoří město samo - zjednodušeně volný trh. Z územního plánování se tak touto formou stává jednostranná politická i odborná vize.

Metropolitní plán úplně opustil tzv. funkční rozdělení města - to znamená plánování, jak ho známe dnes. Dnešní územní plán určuje jednotlivým pozemkům určité využití - někde může být bydlení, ale nesmí tam být obchod, jinde mohou být kanceláře, ale ne rušící provoz, jinde zase smí být jen zeleň a ne stavby pro bydlení. Tato regulace je poměrně striktní.

Na rozdíl od současného územního plánu nevymezuje plochy pro veřejnou vybavenost, některé plochy zeleně (dnes nezastavitelné), jsou vymezeny jako zastavitelné lokality, byť jde v žargonu Metropolitního plánu o “parkový les”. Metropolitní plán umožňuje velmi snadno přepínat mezi tím, jak má být lokalita využita a nedává území ani stabilitu, ani jistotu vlastníkům pozemků.

Kdo Metropolitní plán připravuje?

Metropolitní plán pořizuje magistrát Prahy. Úředníci sami ale nemohou napsat celý návrh. To má na starost Kancelář Metropolitního plánu Institutu plánování a rozvoje (IPR). IPR by měl fungovat jen jako dodavatel návrhu a měl by respektovat požadavky, které vůči němu město uplatní. To se však doposud nedělo a IPR pod vedením architekta Romana Kouckého nerespektoval požadavky, které jsou na něho kladeny. Změna přišla s novou politickou reprezentací - pozici náměstka primátora pro územní rozvoj zaujal bývalý ředitel IPRu Petr Haváček, který naopak i ke svým vazbám na Institut a autory plánu otevírá tomuto kontroverznímu dokumentu dveře. Protože je většina autorů Metropolitního plánu zaměstnaci Institutu plánování a rozvoje, neexistuje pořádná smlouva, která by zajistila kupř. finanční odpovědnost za odevzdání nekvalitní práce nebo soustavné protahování termínu odevzdání přepracovaného návrhu nového územního plánu. Od schválení zadání už proto uteklo téměř 10 let a stále ještě nemáme výsledný návrh, o kterém bychom mohli říct, že může být projednán a schválen zastupitelstvem dle požadavků stavebního zákona.

Kritika Metropolitního plánu

První verze návrhu plánu pro tzv. společné jednání, neboli první kolo projednání s veřejností dle zákonného postupu, byla připravována extrémně dlouho a po většinu času za zdmi Institutu plánování a rozvoje. Až po nátlaku mj. Arniky a dalších občanských organizací a expertů se příprava plánu částečně veřejnosti otevřela, byla uspořádána veřejná setkání, a nakonec připraven finální návrh. K němu se ovšem sešla zásadní kritika občanů, nevládních organizací, expertů, městských částí i dotčených orgánů státní správy. Co Metropolitnímu plánu vytýkají, se můžete podívat zde. Prezentaci Metropolitního plánu a jeho témat na stránkách Institutu plánování a rozvoje, najdete zde. Podrobně se můžete seznámit s naší kritikou Metropolitního plánu v sekci Připomínkujeme Metropolitní plán.

Připomínkujeme Metropolitní plán

Metropolitní plán je připravovaný nový územní plán Prahy, který stanoví pravidla pro výstavbu na další desítky let a jediná možnost pro veřejnost ho ovlivnit je nyní. V celé Praze se budou měnit podmínky pro zástavbu, může se stát, že ve vašem okolí bude moci vzniknout vysoká či kapacitní stavba, která například podle platného územního plánu nemůže. Pokud jste se k takové změně nevyjádřili do 30. června 2022, s vysokou pravděpodobností už později nebudete moci. Jednalo se totiž o deadline pro podání připomínek a námitek. Aktuální harmonogram přípravy Metropolitního plánu najdete zde.

Bylo velmi důležité, aby námitky podalo co nejvíce subjektů a proto jsme ve spolupráci s dobrovolníky uspořádali několikadenní Burzu připomínek na Mariánském náměstí na které jsme pomáhali desítkám spolků a iniciativ sbírat podpisy pod jejich zmocnění. Děkujeme všem za jejich odhodlání!

Metropolitní plán jsme připomínkovali i my v Arnice a to dle tematických okruhů. Kompletní námitky ke stažení najdete níže.

Výšková (de)regulace

Metropolitní plán řeší výškovou regulaci především z hlediska kompozice, dle názoru jeho autorů Praha potřebuje doplnění vedut. Ministerstvo kultury sice vyjednalo, aby výškové stavby nebyly viditelné z vyhlídkových míst Pražské památkové rezervace, na těch ostatních ale zůstaly – Jižní Město, Bohdalec–Slatiny, Vysočany, Trojské údolí a další lokality tak mohou být atakovány až 100 metrovými věžemi. Pro výškové budovy (věže) navíc plán neurčuje využití – namísto dostupného bydlení mohou vznikat kanceláře či hotely, využití určí trh. Metropolitní plán nebrání veřejný zájem proti vytěžování území pro co největší zisk. Kromě věží může být výšková regulace určovaná systémem čtverců o rozměrech 100 × 100 m, které však nerespektují strukturu lokalit Metropolitního plánu a např. v některých lokalitách s nízkopodlažní zástavbou může být nově možné zástavbu výrazně navýšit, protože přes část území zasahuje čtverec s regulací výšek dle charakteru jiné lokality a umožní navýšení zástavby. Dle autorů plánu se při určování výškové hladiny nemá postupovat pouze podle čísla ve „čtverečku“, ale vycházet ze stávajícího charakteru lokality – to ovšem bude v praxi obtížně vymahatelné, protože stavební úřady neumí odůvodnit zamítnutí stavebního záměru, pokud se nemohou odkázat na přesně definované kritérium (například koeficientem podlažních ploch).

(Ne)zastavitelnost

Metropolitní plán přiřazuje jednotlivým plochám různé atributy – území dělí na zastavitelné a nezastavitelné, jednotlivé „bloky“ pak na stavební a nestavební. Některé parky tak mohou mít atribut nestavebního bloku v zastavitelném území. Hrozí, že developeři si regulaci vyhodnotí jako zastavitelnou a budou se soudit, navíc i v takových plochách je v „ojedinělých“ případech zástavba umožněna. Plán zároveň umožňuje výstavbu i v nezastavitelných územích. Dalším problémem je, že podíl zastavěnosti bloku u některých struktur (bloková, rostlá, hybridní) se nevztahuje na první nadzemní podlaží (přízemí). Pokud bude navržen např. objekt se dvorem, dvůr bude posazen na konstrukci střechy a bude tak zdemnohem horší poměry pro sázení zeleně a vsakování dešťové vody – a tím ochlazování okolí. Metropolitní plán nepodmiňuje výstavbu ani ve velkých rozvojových územích schválením regulačního plánu (podrobnější územně plánovací dokumentace) ani územních studií pořizovaných městem. Je tedy možné, že výstavba i na těchto strategických územích bude probíhat podle územní studie, kterou přinese developer – postačí mu splnit stanovenou parametrickou regulaci (podíl pozemků ponechaných pro veřejná prostranství a veřejnou vybavenost – ta však tak může skončit na nejhorších místech).

(Ne)dostupné bydlení

Krize bydlení se nevyřeší jednodušše tím, že se postaví tisíce bytů. Metropolitní plán sice vymezuje obrovské množství zastavitelných ploch, nereguluje však jejich funkci. V území se tak může postavit cokoli, nikoli jen bydlení. I to však často slouží především jako investice pro firmy z celého světa. Pokud se má stavět nové bydlení, musí být především dostupné, což mohou zajistit obce, družstva, neziskoví developeři či developeři s limitovaným ziskem, nebo příp. regulace nájmů. Typ investora či formu vlastnictví územní plán regulovat nemůže, může však podmínit novou výstavbu schválením regulačního plánu či územní studie, v rámci jejichž projednávání si město může vyjednat převedení podílu bytů či pozemků do svého vlastnictví. Metropolitní plán však nic takového nestanovuje a připravuje tak město o tuto jedinečnou příležitost.

Příspěvky developerů(m)

Praha, po vzoru mnoha západních měst, nedávno schválila pravidla pro příspěvky developerů do městského rozpočtu. Pokud chce investor stavět, musí městu zaplatit stanovenou částku dle velikosti projektu, která pomáhá financovat dopravní a technickou infrastukturu nutnou k obsluze projektu, ale také potřebnou veřejnou vybavenost. To však platí pouze v případě, že je pro daný záměr nutná změna územního plánu – developer totiž platí zlomek ceny z výrazného zhodnocení pozemku, které vznikne změnou jeho využití, kterou schvalují pražští zastupitelé. Vzhledem k charakteru Metropolitního plánu už však změny nebudou nutné a developeři tak budou moci stavět, aniž by se podíleli na vybudování parků či infrastruktury, která bude muset být hrazena z městského rozpočtu. Přitom by stačilo, kdyby Metropolitní plán používal podmíněnost výstavby regulačními plány nebo územními studiemi pořizovanými městem – spolu s nimi by totiž město zároveň vyjednalo finanční příspěvky na infrastrukturu.

Klimatická opatření?

Praha se ve svých strategiích i klimatickém plánu zavázala prosazovat zásadní opatření na zmírnění dopadů klimatické krize i předcházet jejímu dalšímu prohlubování. Metropolitní plán však jako závazný a nejdůležitější nástroj územního plánování na tyto hrozby nereaguje. Na teplotu v lokalitě a zasakování vody má zásadní vliv např. míra zpevněných ploch, uspořádání veřejných prostranství či řešení parků a drobných ploch zeleně. Metropolitní plán ale naopak umožňuje hustou zástavbu v širším centru města a na většině transformačních lokalit; v centru města, které trpí problémem tepelného ostrova, nezahrnuje v podstatě žádná adaptační opatření.

Zeleň?

Metropolitní plán výrazně snižuje podíl zeleně, podíl parkových ploch klesne s ohledem na plánované navýšení počtu obyvatel z 16 m2 na 14 m2 na obyvatele. Vzroste tak počet uživatelů stávajících parků a sníží se jejich komfort. Plán umožní dokonce výstavbu v části parků či lesoparků nebo sídlištní zeleni – některé jejich části totiž mění na zastavitelné – ať už formou vymezení transformačních území nebo rozšiřováním ploch navazujících na stávající zástavbu na úkor zelených ploch. Paradoxně Metropolitní plán označuje nově jako parky např. i zarostlé pásy podél silnic, které mají sloužit pouze jako izolační zeleň pro ochranu sousedství před prachem. Na brownfieldech a dalších rozvojových územích plán často nevymezuje zeleň vůbec, případně nedostatečně – pouze parametrem. Stávající zeleň v „opuštěných“ lokalitách, která se však může vyznačovat vysokou biodiverzitou i ekologickou stabilitou, územní plán nijak nechrání.

Veřejná (ne)vybavenost

Praha se již potýká s problémy nedostatku míst ve školách a školkách, nedostupností služeb pro seniory, přeplněnými ordinacemi lékařů, ale i nedostatkem bazénů a koupališť nebo nutností cestovat přes půl města za dalšími volnočasovým a sportovními aktivitami. Bude-li schválena současná podoba Metropolitní plánu, situace se ještě zhorší. Plán totiž počítá s navýšením počtu obyvatel ze současných 1,3 milionu až na 1,9 milionu, odpovídající plochy pro veřejnou vybavenost však nevymezuje. Zároveň nedostatečně reflektuje stávající deficity v území a demografické trendy, jako je např. stárnutí populace. Metropolitní plán také nepracuje s nástrojem tzv. veřejně prospěšných staveb, díky kterému by město získalo předkupní právo na pozemky potřebné pro veřejnou vybavenost.

Město krátkých vzdáleností?

Metropolitní plán sice jako jeden z principů koncepce uvádí „návrat ke středu“, tzn. rozšíření celoměstského centra, a zároveň uvažuje o posílení subcenter, blíže však subcentra nevymezuje, a ani pro ně nestanovuje specifickou regulaci – a tudíž nepodporuje ani jejich rozvoj, ani stabilizaci či vznik nových. Plán tak nesleduje obecný trend města krátkých vzdáleností, pro něž je vytváření subcenter u stanic kolejové dopravy základním kritériem. Tato lokální centra, v nichž je dostupná základní veřejná vybavenost, by měla být v docházkové vzdálenosti z obytných celků. Flexibilní parametrickou regulací velkých transformačních území a nových i stávající čtvrtí nelze město krátkých vzdáleností vytvořit.

Udržitelná doprava?

S ohledem na udržitelný rozvoj a snížení závislosti na fosilních palivech je nutné směřovat výstavbu především v docházkové vzdálenosti od stávajících či plánovaných stanic metra, tramvaje nebo vlaků. Metropolitní plán sice často navrhuje zástavbu v blízkosti stanic metra, zároveň však plánuje kapacitní i výškovou zástavbu v odlehlých lokalitách jako je Bohdalec, Pelc-Tyrolka či Trojské údolí. Neprioritizuje veřejnou dopravu, ale naopak umožňuje realizaci řady sporných staveb pro automobilovou dopravu. Prostupnost města pro pěší a cyklisty v podstatě neřeší.

Problémy Metropolitního plánu

Metropolitní plán ovlivní na desítky let podobu Prahy a život jejích obyvatel. Přináší zcela nový způsob plánování, který obsahuje mnoho zásadních problémů a nejasností. První verze jeho návrhu pochází z roku 2018. Sešlo se k ní mnoho tisíc připomínek veřejnosti, expertů, městských částí i státních institucí. Ty prošly vypořádáním pod vedením Magistrátu a Institutu plánování a rozvoje. Nový návrh byl zveřejněn 26.4.2022 v Centru plánování a architektury a vystaven do konce června 2022. V tomto období bylo možné návrh připomínkovat.

Arnika k návrhům připravila svoji vlastní sadu připomínek k nejzávažnějším koncepčním problémům. Na jejich sestavení pracoval tým odborníků z oblastí práva, architektury, urbanismu, sociálních věd, geografie i dalších příbuzných oborů. Připomínky využili pro podání vlastních připomínek stovky Pražanů a pražských občanských spolků. Jaké jsou tedy ty největší problémy připravovaného územního plánu Prahy?
Připomínkám z roku 2022 se věnujeme na stránce Připomínkujeme Metropolitní plán. Zde si můžete nastudovat připomínky z roku 2018.

Nové plochy k zastavění

Nové plochy k zastavění Metropolitní plán přichází se zcela novým pohledem na zastavitelné území. To jsou plochy, kde obvykle územní plán předpokládá rozvoj nové zástavby. Metropolitní plán zahrnul do zastavitelného území téměř všechnu zeleň. Hrozí, že v budoucnu dojde k mnoha snahám o zástavbu okrajů Obory Hvězda, o snahu stavět na dnešních volných prostranstvích - na sídlištích jako je to Ďáblické. Z Metropolitního plánu se může zdát, že problém není tak velký. Mnoho pozemků je přece nadále značeno zelenou barvou, a ta znamená nejrůznější zeleň. Nenechte se ale zmást. Jde sice o tzv. nestavební bloky, ale pořád v zastavitelném území. Do budoucna stačí jedna nepatrná a jednoduchá změna územního plánu, a stavět se bude třeba právě ve vašem parku.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

Veřejná vybavenost: Škola, školka nebo sportoviště? Metropolitní plán nezajímají.

Metropolitní plán chrání jen minimálně veřejný zájem a zájmy Pražanů. Hlavním problémem je, že Metropolitní plán nevymezuje téměř žádné plochy, na kterých má být veřejná vybavenost – tedy školky, školy, polikliniky, domovy pro seniory, ale také sportoviště. Vše prakticky ponechává na dohodě mezi stavebním úřadem a investory a investory navzájem. V těch nejcennějších lokalitách (označuje je za transformační a rozvojové) určuje jen procento z celkové plochy, které má připadnout pro veřejnou vybavenost. Co to znamená? V praxi takový způsob regulace přinese soutěž o to, kdo nejdřív zastaví svoje pozemky tak, jak chce, aniž by musel postavit cokoli pro občany. Škola zbude na pozemky toho, kdo si nepospíší. Taková ne-regulace je samozřejmě naprosto špatně. Územní plán musí přímo podle stavebního zákona určit, kde budou plochy pro občanské vybavení a musí je chránit před tím, aby na nich mohly vyrůst třeba byty nebo kanceláře. Občanské vybavení je totiž pro město a život v něm nepostradatelné.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

Praha bez stromů?

Zeleň má ve městě mnoho důležitých funkcí. Nejen estetickou a rekreační, ale poskytuje domov různému hmyzu, ptákům a drobným savcům, čistí ovzduší a napomáhá vrovnat se s vysokými teplotami. Metropolitní plán odmítá dnešní pojetí městské zeleně. Striktně rozděluje zeleň na tu, co je uvnitř zastavitelného území – parky, a na tu, co je vně – volnou krajinu. Před zelení upřednostňuje zástavbu. Vyprahlé centrum Prahy by přitom potřebovalo co nejvíc zelených oáz. Metropolitní plán je hrozbou také pro zeleň na sídlištích. Vymyslel pro ni nové jméno – park ve volné zástavbě a umožnil, aby se na této zeleni rozšiřovaly stávající stavby. Rozšiřovat se mohou i stavby v parcích. Metropolitní plán na mnoha místech, kde je dnes zeleň, povoluje nové zastavitelné plochy. Tvrdí sice, že u mnoha z nich půjde o rekreační využití lokalit, ale je jasné, že pozemky zastavitelné jsou zkrátka zastavitelné, a to neznačí pro zeleň nic dobrého. Metropolitní plán dokonce tvrdí, že některé lokality jako zastavitelné vymezit musí. To ovšem není pravda. Územní plán Prahy by přitom měl v maximální míře dochovanou zeleň – vnitrobloky, parky i parčíky, proluky, zahrady u domů a podobné zelené plochy respektovat a skutečně chránit před zástavbou.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

Brownfields: cenná území bez regulace

Brownfields neboli plochy bývalých průmyslových center nebo dopravních uzlů, patří mezi klíčová pražská území, která by měla projít procesem transformace a vytvořit nové kapacity pro bydlení. Lokality, kde se dnešní pražské brownfieldy nacházejí (jde kupř. o Letňany, Vysočany, Rohanský ostrov, Malešice, Nákladové nádraží Žižkov, Nový Opatov nebo Bubny či Masarykovo nádraží a několik dalších území), jsou ovšem mnohdy zatíženy nevyhovujícím stavem ovzduší, nadměrným hlukem, nedostatkem ploch zeleně (ať už kvůli ochlazování okolí nebo pro zlepšení vsakování dešťových vod nebo jen pro samotnou rekreaci obyvatel) nebo naprosto nevyhovující infrastrukturou - chybějící školy, školky, polikliniky, knihovny nebo kulturní zařízení. Metropolitní plán žádný z problémů neřeší. Z některých území prostě snímá stavební uzávěry, aniž by přinesl nějaká pravidla pro developerskou výstavbu. Problém má být řešen skrze tzv. územní studie - ty ovšem nepřinášejí závaznou regulaci a výsledným pravidlem bude vždy územní plán. Proto je nezbytné, aby pro tyto plochy přinesl pečlivou a podrobnou regulaci.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

Zahrádkové osady: likvidace nebo záchrana?

Zahrádkové osady jsou zelenými plícemi města a jsou malým koutem živé přírody mezi domy a kancelářemi. Jsou to unikátní místa, kde řada seniorů i rodin tráví volný čas. Jsou místem setkávání a rekreace. Dávají i lidem z velkého města možnost vypěstovat si vlastní zeleninu, ovoce a trávit čas v přírodě. Představují zkrátka území, která jsou cenná z mnoha důvodů. Přesto jim hrozí zástavba víc než kdy dřív. Metropolitní plán je vymezuje jako zastavitelné plochy. Zahrádkáři se oprávněně obávají toho, co by schválení Metropolitního plánu přineslo. Ačkoli zástupci IPRu i Magistrátu opakovaně deklarovali ochranu zahrádkových osad v Praze, kolonie z pražské mapy mizí velmi rychlým tempem. Leží totiž často na cenných územích v rámci vnitřního města, a jsou proto dlouhodobě v hledáčku investorů. Regulace nastavená v Metropolitním plánu k jejich ochraně ovšem nepřispěje.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

Doprava v Metropolitním plánu

Zajímá vás, jak Metropolitní plán řeší dopravní situaci v Praze? Jak to vidí s parkováním, jak s ježděním autem nebo MHD - metrem, tramvají nebo autobusem? Jak to bude s příměstskými vlaky? A co pěší chůze? Stane se v Praze z kola konečně normální dopravní prostředek nebo se nadále na cyklisty hledí jako na víkendové rekreanty a se začleněním cyklistické dopravy do města se nepočítá? Přečtěte si o dopravě a Metropolitním plánu více! Za laskavého svolení spolku Auto*Mat zveřejňujeme jejich dokument nazvaný Koncepce dopravy v Metropolitním plánu hlavního města Prahy (verze 4.0): analýza a rizika.města Prahy (verze 4.0): analýza a rizika.

Metropolitní plán a regulace (nejen) sídlišť

V nedávno zveřejněném návrhu Metropolitního plánu chybí potřebné mantinely pro rozhodování úředníků. Nesplňuje nejdůležitější úkol územního plánu (tj. měl by být jasným vodítkem pro stavební úřady k rozhodování o výstavbě) a neříká, co se v konkrétních čtvrtích může nebo nesmí stavět. Autoři plánu sice tvrdí, že udělají z Prahy město živé a příjemné pro plnohodnotný a kvalitní život všech generací, ale plán samotný nic takového nezajistí. Dobrým příkladem jsou pražská sídliště, na kterých bydlí více než třetina obyvatel hlavního města. Místo aby Praha napravila dlouholeté zanedbávání potřeb jejich obyvatel, chce pravidla zrušit a umožnit neřízenou zástavbu. Je možné, že právě na sídlištích za několik let budou chybět malé obchody, parky nebo dětská hřiště.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

Jak Metropolitní plán bojuje se suchem, vedry a přívalovými dešti?

Metropolitní plán je jedním z nejdůležitějších dokumentů, které mohou a mají Prahu připravit na budoucnost. Je nutné, abychom právě teď udělali vše proto, aby se v hlavním městě dobře žilo v roce 2030 i v roce 2050. Velká města sužují sucha a vedra, kdy rozžhavený beton sálá ve dne i v noci a z mnoha míst jako je třeba okolí Masarykova nádraží se v červenci stane výheň, přes kterou se nedá málem ani projít. Praha se potýká s velmi silným znečištěním ovzduší a mnoho Pražanů trpí neustálým překračování hlukových limitů. Metropolitní plán nedělá vůbec nic pro řešení této neblahé situace, naopak ji zhoršuje. Parky mají být zastavitelné, stejně jako zeleň okolo silnic, která zajišťuje alespoň mírnou úlevu od hluku z dopravy. Moderní město by podle Metropolitního plánu změnám klimatu čelit nemohlo. To je zapotřebí změnit.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

Výšková regulace

Metropolitní plán přišel s novou, dosud nevyzkoušenou regulací výšek. Nad Prahu rozložil síť čtverců a v každém z nich určil počet podlaží. Taková pravidla ale nejsou dostatečně podrobná. Vytváří rozsáhlý prostor pro to, aby se rozhodování přeneslo až na stavební úřad, který může být vystaven mnoha korupčním tlakům. Ohroženy jsou například dnešní školky na sídlištích. Tyto záměrně nízké budovy se mohou změnit na mnoho desítek metrů vysoké bytovky. Klidní by neměli zůstat ani obyvatelé vilových čtvrtí - v jejich těsné blízkosti se patry také nešetří a nejasné mantinely navíc umožňují, aby vysoké stavby pronikaly i mezi rodinné domy. Koncepce výškové regulace v Metropolitním plánu je kritizována i institucemi památkové péče.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj

Stejně jako každý územní plán, i Metropolitní plán prochází tzv. Vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj. Arnika připomínkovala i tento dokument vztahující se k první verzi návrhu. Text připomínky najdete zde